To, že je z čeho brát, ukazuje jak jeho web, tak další podobný lihovarek.cz. „My máme v nabídce malých dvacet pět lihovarů a dvě specifické značky od těch velkých. Vím zhruba ještě o deseti lihovarech, jejichž produkci chceme zařadit,“ popisuje Jakub Gottwald, jeden ze dvou zakladatelů e-shopu lihovarek.cz. Celkem je podle něj na trhu lihovin v Česku okolo padesáti výrobců.

„Destilátů mám nyní v nabídce přes dvě stě od osmadvaceti výrobců. Někdo má dvacet výrobků, někdo jeden. Nejsou to jen ovocné pálenky, ale i whisky, giny, vodky a likéry,“ popisuje také Švarc.

Nabídka se podle obou specializovaných e-shopů neustále rozšiřuje. „Jsme na prahu renesance celého odvětví. Za první republiky bylo v Praze několik desítek malých likérníků. To už se sice nevrátí, ale rozhodně nás čeká nárůst počtu lihovarů, palíren, likérek,“ míní Jakub Gottwald. Z novinek na tomto lihovém poli se podle něj například chystá něco na způsob francouzského Pineau či Cognac, a to z Palírny Radlík. Podle Pavla Švarce přibudou i třtinové rumy, v sudech na své zrození čekají i další whisky.

Poklady z šuplíku

Rozvoji českých destilérek podle hodně pomohl Martin Žufánek (rodinný Lihovar Žufánek), který se svými produkty objížděl bary a do mnoha z nich pronikl. Další následovali. Robert Urbánek před dvěma lety prodával dům a pak peníze vložil do svého snu a vybudoval destilérku na gin. A začal s nimi také objíždět bary.

Někdy je to ale podle Pavla Švarce i o tom, objevovat zasuté „poklady“, které si malá destilérka vyrábí jen pro své okolí. Jako příklad uvádí ovocný lihovar ve středočeském Petrově, který dlouhá léta fungoval jen pro osobní a firemní účely, a přitom má destilérku s nejlepší technologií. „Tak jsem ho přemluvil, že zkusíme prodávat,“ popisuje Švarc s tím, že dnes má v nabídce jejich slivovice, malinovici, hruškovici a další.

Po odhlédnutí od ovocných pálenek patří asi k nejoblíbenějším nápojům, které malé destilérky zkouší, whisky. Před dvěma lety dorazila na trh Trebitsch whisky, která je dnes k mání jak ve specializovaných obchodech, tak v Makru, vyváží se do Evropské unie i Ameriky. Výrobce si zakládá na používání místních surovin. „Whisky vyrábíme z nakuřovaného i nenakuřovaného sladu. Některé druhy i z kukuřice, žita a pšenice,“ uvádí Lucie Černá. Letos stočí na šedesát tisíc lahví.

Na výrobu první československé whisky v tehdejším podniku Seliko navazují i zakladatelé TOSH Distillery. „Před pěti lety jsme dali dohromady pivovar Chomout v Olomouci, kde se nám u vaření piva podařilo zvládnout i část důležitou pro výrobu whisky a tou je příprava sladiny. Zároveň nás náhoda svedla dohromady s tehdejším provozovatelem palírny, který uvažoval i o znovuobnovení výroby whisky,“ popisuje Jiří Omelka, jak k whisce dospěli s tím, že dnes už v tom pokračují jako rodinná firma sami.

V prodeji zatím mají jen whisky likér, protože whisky musí minimálně tři roky ztrát v sudech. „Vyrábíme ovocné destiláty, likéry tradičních i nových značek, chystáme gin a také ještě pořád provozujeme pěstitelskou pálenici,“ popisuje Omelka, čím se živí při čekání na whisky.

 

Podobně je v procesu i výroba whisky v Zámecké palírně Blatná, kde své nápoje „vaří“ Václav Šitner, uznávaný na trhu jako mistr destilatér. Zatím je v prodeji jen „předchůdce“ výsledného nápoje, který se nazývá New Make. Něco na způsob mladého vína, které ještě musí dozrát.

Naopak od konce října je na trhu Old Well Whisky ze Svachovky. Tuto destilérku na jihu Čech založil Václav Cvach a navázal tak na celý komplex, který zde provozuje od hotelu, lázní, přes čokoládovny po pivovar.

Oceněná babička

Whisky ale není jediný, ne původem domácí nápoj, kde se Češi dokážou prosadit. Světoznámá je například už dnes vodka Babička, oceňovaná mnoha medailemi na mezinárodních soutěžích.

Většina malých výrobců nicméně přiznává, že byznys je to tvrdý a velká část z nich má také destilaci spíše jako koníčka, a ne jako hlavní zdroj příjmů. Což platí i o dvou specializovaných e-shopistech.

„Celý život jsem se zabýval chemií a po revoluci jsem se rozhodl si založit firmu zabývající se výrobou laboratorních a speciálních chemikálií. Když se mi blížila sedmdesátka řekl jsem si, že bych si mohl udělat radost a postavit si nějakou menší výrobu alkoholických nápojů,“ popisuje Petr Švec, autor vodky Cryo. Prodeje ale podle něj nejsou nijak velké a vyrábí si ji spíše pro radost.

„U destilátu s 50 procenty alkoholu dělá na půllitrovce jen spotřební daň 70 korun, a když lahev stojí 400 korun, je dalších 70 korun daň z přidané hodnoty. A v tom nejsou suroviny, práce, materiál na lahve a etikety, zabalení a odvedení sociálního a zdravotního,“ popisuje. Proto prodává hlavně lahve od 300 korun výše, aby to pro něj i výrobce dávalo ekonomický smysl. Ceny začínající většinou na čtyřech stovkách se sice mohou zdát běžným spotřebitelům vyšší v porovnání s obyčejným tuzemákem z velkého řetězce, ale jak upozorňuje Pavel Švarc, je rozdíl mezi lihovinou (líh a aroma) a destilátem.