Kdo by to kdy řekl, že severní Amerika, dnešní Spojené státy, vznikaly na rumu a až v druhé polovině 18. století, se pomalu rozvíjí americká whiskey. Napomohl tomu i masivní příchod skotských a irských imigrantů, kteří si přinesli výrobu whisky ze svých domovů. Za vznikem americké whiskey musíme ale hledat i mnoho dalších okolnosti.
Umění destilace se do Ameriky dostalo až s kolonizátory. Kde se ale zrodila americká whiskey a kdo první začal s výrobou Bourbonu tak, jak ho známe dnes, není příliš jasné. Jedna z teorií označuje jako jednoho z prvních baptistického kněze jménem Elijah Craig, který šáhnul po kukuřici, jako po jako hlavní vstupní surovině.
Protože první kolonizátoři v Nové Anglii využívali na pálenku hojně jablka tzv. Applejack, nebo další ovoce jako broskve, švestky a třešně. V zimních měsících pak základní suroviny byly brambory nebo tuřín. Obilí se používalo velmi zřídka, protože sloužilo hlavně jako potravina a bylo ho málo. Čeho ale bylo dostatek, tak bylo kukuřice.
Na počátku se využívalo hlavně žito, časem ale převládá kukuřice, především po roce 1776, kdy byla osadníkům zaručena možnost osídlit panenské území v Kentucky, kde se hojně kukuřice vyskytovala. Tady vzniklo i označení Bourbone. Přesně podle oblasti Bourbon County v Kentucky. Tento kraj byl pojmenován na počest francouzského královského rodu, který během války za nezávislost pomáhal Američanům v boji proti Britům.
Po polovině 19.století, se začíná rodit Bourbone ve velkém stylu. Díky průmyslové revoluci se modernizuje výrobní proces a celý business se dostává do velkých mezinárodních rozměrů.
Kromě modernizace destilačních zařízení, přecházejí výrobci ze „sladké zápary“ na metodou „kyselé zápary“ neboli tzv. sour mash. Sladká zápara je tradiční cesta fermentace v Británii a Irsku, kde se připravuje každá várka samostatně. Při metodě sour mash se používá část předchozího fermentátu, který je bez již prokvašeného cukru a tedy je kyselý. Kyselost v sour mashi dokázala udržet pod kontrolou přirozeně se množící bakterie, a to bylo v horkém a vlhkém podnebí velmi praktické.
Pokud zůstaneme ještě na skok v historii, musíme zmínit americkou prohibici v letech 1920 – 1933, která byla velký hřebík do rakve veškeré americké whiskey.
Bourbon je jen jedna z mnoha kategorií whisky, kterou můžeme najít v USA. Lidé také netuší, že se může vyrábět všude na území tohoto státu. Co ale značně odlišuje Bourbon, a další kategorie americké whiskey, od zbytku světa, je zákon z roku 1936, který stanovil, že se k výrobě bourbonu mohou používat jedině nově vypálené sudy. Aktualizace se pak ještě zákon dočkal v roce 1964, který stanovil mantinely, že Bourbon musí obsahovat minimálně 51 %, nejvíce však 80 %, kukuřice. Zbytek je pak ječný slad, žito a pšenice.
Možnost použít sud pouze jednou, dělá z této kategorie alkoholu dosti unikátní věc. Aby nepřišli výrobci Bourbonu na buben, prodávají své sudy dále producentům ostrovní whisky nebo také výrobcům rumu. Divili byste se, jak je obchod se sudy velký. Spekuluje se teď o změně zákona, že by výrobci americké whiskey mohli používat sud opakovaně. To by pak staření v bourbonových sudech pro ostatní výrobce jiného alkoholu mohl být velký problém a sudy by se pak staly nedostatkovým zbožím.
V dnešní době se Bourbone těší velké popularitě, stejně tak i Tennessee whiskey, proto po celém území USA vzniká mnoho nových výrobců, potažmo palíren. Věřím, že o této kategorii do budoucna ještě hodně uslyšíme.
Na zdraví
author. V.A.G.